Porod feny
Blížící se porod březí fenky nenechá mnohé z chovatelů klidně spát. Každý listuje v literatuře, případně zjišťuje na internetu vše, co se může hodit. Následující řádky mají posloužit jako takový „malý“ návod jak postupovat, co si připravit, jak poznat zda je vše v pořádku a kdy je třeba volat veterináře.
Délka březosti u feny je 63 dnů (za fyziologické se považuje i rozpětí 58 až 68 dní, některá literatura uvádí i 56 až 70 dní).
Gravidita se u feny zjišťuje nejčastěji ultrasonograficky, kdy již od 23. dne (někdy i od 20. dne od posledního krytí) můžeme vidět výsledek snažení. Na sonu vidíme, zda je fena březí či nikoliv, případně zda je plodů „málo nebo hodně“. Později vidíme i diferenciaci na hlavičku a tělíčko, srdeční činnost atd., rozhodně ale nemůžeme budoucí štěňátka přesně spočítat. Pokud bychom chtěli znát i tento údaj, nezbývá nic jiného než rentgenologické vyšetření břišní dutiny feny, nejčastěji v posledním týdnu gravidity (nejdříve však 45. den březosti). Mezi další nespecifické příznaky březosti patří zvýšený příjem krmiva, zvětšování dutiny břišní, otok mléčné lišty i klidnější chování.
Samotný porod feny může probíhat naprosto hladce, kdy páníček jen přihlíží a těší se z nových přírůstků nebo s částečnou pomocí chovatele, případně i s komplikacemi, které musí řešit veterinární lékař. Rozhodně je dobré být připraven na všechny takové varianty.
Porod je jaký si řetězec na sebe navzájem navazujících a prolínajících se dějů a je možné jej rozdělit do 3 fází:
I. Fáze – otevírání porodních cest. Charakteristická nástupem pravidelných děložních kontrakcí, změnou polohy plodů, vtlačováním plodu do porodních cest, otevřením děložního krčku, protržením plodových obalů a výtokem plodových vod.
II. Fáze – vypuzování plodu, kdy děložní stahy dosahují maximální intenzity (resp. kontrakce zesilují, zvyšuje se jejich frekvence a přidružují se i břišní kontrakce). Odtékají plodové vody (pokud se tak nestalo již v předchozí fázi) a dochází k vypuzení plodu (případně k postupnému vypuzování plodů).
III. Fáze – vypuzování placenty. Dochází již k zeslabení porodních bolestí, uvolnění lůžka a jeho postupným vypuzením. Kontrakce jsou slabší, nepravidelné, jako by nekoordinované. Odchodem posledního lůžka je porod ukončen.
Z pohledu běžného chovatele není nutné jednotlivé fáze porodu rozlišovat. Důležité je být na porod připraven „a tak nějak tušit, co čeká nás i fenku“.
Poslední dny před porodem dochází u fenky k relaxaci pánevních a břišních svalů, otoku a zvětšování vulvy, dále k drobnému hlenovitému výtoku z pochvy. Přibližně 24 hodin před porodem klesá tělesná teplota o 1 – 1,5 ºC. Den před porodem některé feny odmítají stravu, více pijí a více močí, vytvářejí si a přerovnávají si pelíšek či porodní box, vyhledávají pozornost majitele nebo se jej naopak straní. Někdy dochází i ke spontánnímu odtoku mléka ze struků. Charakteristickým příznakem blížícího se porodu je zvýšená dechová i tepová frekvence (3 – 12 hodin před porodem), dále nástup děložních a břišních kontrakcí (majitel pozoruje jaké si propínání a povolování břicha). Některé „citlivější“ prvorodičky mohou být zmatené, nervózní, ohlížejí se, někdy mohou mít i snahu utéct. V případě takového zkratového chování je vhodné i ke krátkému venčení využít vodítka.
Se zvyšováním frekvence a četnosti děložních i břišních stahů vstupujeme do fáze „vlastního porodu“. Odtéká plodová voda a dochází k vypuzení prvního štěněte. Zda plod přichází na svět hlavičkou či zadečkem napřed je u fenky vcelku jedno, možné jsou obě pozice. Pokud máte pocit, že plod částečně v porodních cestách uvízl, můžete rukou uchopit vyčnívající část štěněte a mírným tahem pomoci rodičce s vybavením plodu – vaše snahy, by rozhodně měli korespondovat se snahou matky tedy být v souladu s děložními stahy.
Po vybavení štěněte z porodních cest necháme veškerou práci na fence, pokud si fenka neví rady je třeba jí pomoci, tzn. vybavit plod z plodových obalů, podvázat a přerušit pupeční šňůru, přiložit mládě ke strukům. Všechny tyty úkony musí běžet ráz na ráz a zpravidla to nebývá problém i pro nezkušeného chovatele, nejde o nic složitého.
Plod vyjde z porodních cest z pravidla v amniovém obalu (tedy v takové blance, podobné prezervativu), pokud ho fena neprokousne a nevybaví štěně ven, je to na vás! Amniový obal roztrhneme, plod otřeme suchým hadříkem nebo papírovou utěrkou, vytřeme hleny z tlamičky a umožníme tak dýchání štěněte. Případné zhoršené dýchání můžeme podpořit masáží hrudníčku mláděte nebo masáží celého tělíčka.
Přerušení pupečního provazce. Pokud fena sama pupeční šňůru nepřekouše, musíme ji podvázat a přestřihnout. Podvaz provádíme cca 1,5 – 2 cm od pupku tenkým provázkem nebo tlustší nití (tloušťka asi tak bavlny na vyšívání). Někteří zkušenější chovatelé nahrazují podvaz chirurgickým nástrojem peánem, který na pár minut zacvaknou na již zmiňované místo. Po podvázání pupeční šňůru přestřihneme cca pár centimetrů nad podvazem (myšleno směrem od těla mláděte). Takto ošetřené mládě vracíme ihned matce k olízání a přikládáme ke strukům.
Plodové obaly. Každé štěně je v děloze kromě amniové blány ukryto ještě v dalších plodových obalech, které musí být z dělohy vypuzeny. K vypuzení takovéhoto obalu dochází nejčastěji pár minut po odchodu štěněte. Někdy může být obal vytlačen i štěnětem následujícím. Může nastat i situace, kdy po narození 2 – 3 mláďat odejde najednou stejný počet placent. Důležité je tyto obaly počítat! Množství placent by se mělo shodovat s počtem narozených mláďat. A aby to nebylo úplně jednoduché – existuje i možnost (a není výjimkou), že je více štěňat v jednom plodovém obalu a tak počty placent a štěňat nemusí sedět zcela přesně. Důležité je ale to, aby po posledním štěněti placenta odešla zcela jistě! Placenty, tedy plodové obaly mají feny někdy tendenci požírat, pokud možno tomu zabraňte, často způsobují zcela zbytečné trávicí potíže.
Jak z předchozích řádků vyplývá, porod fenky nemusí být nic složitého a pokud půjde vše tak, jak mám, případně s částečnou dopomocí, vystačíte si i s běžnou domácí lékárničkou. Je dobré mít připraveny nůžky, niť či tenký provázek na podvaz pupku, pár ručníků a papírové utěrky. V některé literatuře najdete i doporučení o dezinfekci na čerstvě ustřiženou pupeční šňůru. Vzhledem k tomu, že fenka si zpravidla vše ošetří a olíže, je dezinfekce téměř zbytečná. Dále je potřeba tužka a papír, kde je dobré si zaznamenávat průběh porodu, resp. porodní časy. Určitě je dobré znát a mít napsané telefonní číslo na vašeho veterinárního lékaře, dále na kliniky s non-stop provozem, případně i na veterinární záchrannou službu. Porod v noci bývá častější než přes den. Pomoc při porodu se může hodit i ze strany rodiny – nikdy nevíte, kolik rukou bude potřeba.
V průběhu porodu mohou nastat i komplikace. Co je tedy normální a co je problém? Odteče-li na začátku porodu plodová voda, mělo by být v poměrně krátké době vypuzeno i první štěně. Pokud se tak nestane do 4 – 5 hodin i přes viditelné porodní bolesti, bude nutný zásah veterináře. Pokud bude vše v pořádku a první štěně je již na světě, další potomci mohou odcházet v rozmezí několika minut až hodin. Z počátku, bude rodička plná síly a intervaly mezi potomky tak budou kratší – s počtem štěňat se intervaly zpravidla prodlužují. Interval mezi štěňaty by při viditelných kontrakcích neměl být delší než 2 hodiny. Za patologii se považuje i situace, kdy fena má velmi intenzivní kontrakce se snahou rodit po dobu delší 30 min bez vypuzení dalšího plodu. Mezi patologické stavy patří i výtok zelených plodových vod bez vypuzení plodu (příp. i jiný patologický výtok – např. hnis, výrazně zapáchající hlen či masivní výtok krve). Máme-li zjištěn počet štěňat a víme tedy, že narozená štěňata nejsou ještě všechna, považujeme za problém vymizení kontrakcí a interval od posledního narozeného štěněte delší než 6 hodin. Dále považujeme za chybu, pokud celková doba porodu je více než 24 h, případně pokud dojde k narušení celkového zdravotního stavu. Na porod není vhodné spěchat a fenky si zpravidla vše dobře časově rozloží, ale i tak je u výše uvedených časových záležitostí potřeba počítat s dojezdovou vzdáleností k veterináři.
Jak už bylo zmíněno, konec porodu nastává odchodem posledního štěněte a vypuzením posledního lůžka. Fenka se většinou zklidní, dojde se napít (někdy i nažrat), dojde se vyčůrat. Každé venčení, ať již v průběhu či po něm je vždy vhodné absolvovat pod dohledem chovatele (v případě nočního porodu je vhodné mít baterku). Není výjimkou, že se po pár krocích v porodních cestách objeví další plod a může tak dojít k vypuzení štěněte i mimo porodní box. Po ukončení porodu se začne matka naplno věnovat potomkům, olizuje je, čistí a přikládá ke strukům. Mezitím se občas prospí, aby nabrala síly po vyčerpávajícím porodu.
MVDr. Michael Růžička
Veterinární klinika Delta MVDr. Michael Růžička, s.r.o.