Oblečení pro psy
S nástupem podzimního chladného a deštivého počasí se v ordinacích veterinárních lékařů množí dotazy spojené s oblékáním psů. Za poslední desetiletí došlo k velkému rozmachu nejen veterinární medicíny, veterinárních léčiv, výživy psů, ale i všeho co s chováním zvířat souvisí. Doba kdy byly na trhu oblečky jen pro „růžové čivavy a jejich podobně velké kamarády “ je již dávno minulostí. V současné době můžeme „psí oblečení“ rozdělit právě podle účelu oblékání do třech základních skupin.
Do první kategorie oblékání patří právě ty „růžové čivavy“. Jedná se tedy čistě o jaký si doplněk image, kde funkčnost oblečení není podmínkou. Tato kategorie zohledňuje ty nejnovější módní trendy a naleznete v ní celé kolekce od těch nejznámějších světových módních značek.
Pokud někdo zatouží rozšířit si přehled v této oblasti, doporučuji návštěvu některé ze světových výstav chovatelských potřeb v Norimberku nebo Boloni. Pokud nejste zrovna fandové tohoto stylu oblékání psů, i tak si nenechte ujít nevšední zážitek – uvidíte výstavní haly plné psí módy. Kozačky na jehlovém podpatku pro jorkšíra, obojky s briliantem hlídané několika bodyguardy, pyžamo pro jezevčíka nebo i plavky a župan pro labradora. Pokud na jednu z těchto světových akcí zavítáte, rozhodně vás nezklame a rozšíříte si obzory nejen o zmiňovaných oblečcích, ale i výživě, doplňcích stravy, rehabilitačních pomůckách a mnoha dalších.
Druhá kategorie oblečení pro psy je naprosto opačná. Dalo by se říct, že je naordinována přímo lékařem. Jedná se o pacienty, kde zakrývání určitých tělesných partií funguje jako doplněk nebo podpora léčby.
Konkrétně se jedná o pacienty například s nemocí chladových aglutininů, kdy vlivem nízkých teplot a určité „chybné bílkoviny v těle“ dochází k nekrotickým změnám okrajů uší a čepice zakrývající uši, je pak součástí úspěšné terapie.
Dalším příkladem mohou být pacienti po operaci páteře (popř. pacienti trpící chronickými potížemi s páteří), zde je nutné udržovat v teple a suchu celá záda, tedy oblast od krku až po kořen ocasu (místo odstupu ocasu od zádě).
Výjimkou nejsou ani pacienti s problémy močových cest, ať se jedná o ledviny nebo močový měchýř i zde je dobré mít v suchu a teple celá záda (hlavně bederní oblast). V tomto případě je otázkou i zakrytí zadní části břicha – bohužel anatomická stavba psa to příliš neumožňuje.
Pacienti trpící problémy pohybového aparátu by měli mít před chladem a vlhkem chráněny právě problémové klouby. V současné době není problém zakoupit oblek chránící oblast pánve, ramen a částečně i loktů.
Psi trpící zvýšenou lomivostí drápů, poruchou keratinizace polštářků nebo častými poraněními tlap mohou na procházku vyrážet ve speciální obuvi vhodné i pro delší výlety.
Třetí kategorie „psího oblékání“ obsahuje poměrně rozsáhlou a v posledních letech i nesmírně oblíbenou „funkční módu“. K výrobě takového psího oblečení je použito moderních materiálů, které si ničím nezadají s naším – lidským outdoor vybavením. Využívá se neoprenu, goretexu (i jiných selektivně propustných materiálů a membrán) i zn. Vibram a mnoha dalších z moderních textilií, které chrání psa před prostupem vlhka i větru směrem k tělu, ale odvádí páry směrem ven a zajišťují tak přirozené mikroklima v prostoru mezi kůží a oblekem. Stejně tak jako u našeho kvalitního oblečení do přírody, tak i u „psího outdoor“ vybavení musíme sáhnout hlouběji do peněženky. Na druhou stranu si musíme uvědomit, jaký je použit materiál a že i zdánlivé drobnosti jako jsou zateplené zapínání nebo švy jsou samozřejmostí. Při výběru takovéhoto oblečení, vždy rozhoduje účel a naše představy o volnočasových aktivitách se psem.
Při výběru a péči o psí oblečení je potřeba mít na paměti několik zásad. V každém případě musí psí oblek „sedět“, nesmí nikde dráždit či zařezávat se – kontrolujeme zejména místa s jemnou kůží a místa odstupu končetin od těla. U psů alergiků volíme vždy raději umělé materiály než přírodní (ideální fleas nebo různé druhy „texů“). Ve spojení s alergiky je i velmi důležitá péče o obleček (platí i pro pelíšek). Při praní jistě dodržujte pokyny výrobce, ale nikdy nepoužívejte aviváž a po použití pracího prostředku doporučuji raději vícekrát propláchnout vodou. Právě tato domácí chemie (hl. aviváže) patří mezi časté alergeny. Projevem takové alergie může být celotělová svědivost, objevení se vyrážky podobné kopřivce, zarudnutí méně osrstěných partií.
O tom zda psa oblékat či nikoli si vždy rozhodne majitel sám, není univerzální rada kdy psa oblékat a kdy ne. Důležité je, aby pes neprochladl. Největší ztráta tepla z těla je dýcháním, tomu ale zabránit nemůžeme a ani nechceme. Na rozdíl od ostatních zvířecích druhů ztráta tepla evaporací (odpařováním) podpořená pocením je u psů minimální. U psů a koček se potní žlázy nacházejí pouze na prstních polštářcích. Nemají zde až takový význam pro termoregulaci, ale především zvlhčují povrch nášlapných polštářů a zvyšují tak přilnavost k povrchu. Další výrazné ztráty tepla jsou v místech hůře osrstěných nebo v místech, kde jsou těsně pod kůží uloženy velké cévy případně vnitřní orgány. Zde dochází k jakému si vyrovnání teplotního gradientu mezi teplotou tělesného jádra, povrchem kůže a vnějším prostředím. Tyto záležitosti můžeme dobře pozorovat v letních měsících, kdy psi mají tendenci se chladit například v bahně nebo potoce tím, že si ponoří celou spodní část těla (břicho, hrudník a končetiny). Opak vidíme v zimě, kdy ve snaze minimalizovat tepelné ztráty se zvířata instinktivně schoulí do klubíčka, případně napřímí chlupy, tedy zvýší svojí termoizolační vrstvu. Často můžeme pozorovat i svalový třes, který vytváří teplo.
Důležitým faktorem usnadňujícím prochladnutí je vlhko. Lítá-li pes hodinu ve sněhu a pak jde domu do tepla je vše v pohodě. Lítá-li pes hodinu ve sněhu a cestou domu se „páníček zakecá“ s největší pravděpodobností v následujících dnech navštíví se psem veterinu. Pokud není extrémní mráz, resp. doba strávená venku je přímo úměrná teplotě, nehrozí nebezpečí prochladnutí, je-li pes v suchu a pohybu. Pokud je čas strávený venku delší než obvykle (např. psí výlet) a není zrovna nejteplejší počasí je vhodný alespoň lehký oblek, zejména nebude-li náš čtyřnohý přítel neustále v pohybu. V případech kdy venku prší nebo je mokro a chystáme se na delší venčení je „psí pláštěnka“ přímo ideální pomůcka. Při delších vycházkách je vždy nutno oblek kontrolovat, stejně tak jako mokrá srst i promočený oblek dokáže v zimním chladném počasí pořádně potrápit. V takovém případě hraje obrovskou roli použitý materiál, promočený oblek rozhodně udělá víc škody než užitku. V případech, kdy psa necháváme delší dobu někde ležet, je vhodné mít pro něj podložku, na které bude ležet. I slabá termoizolační vrstva zabraňující prostupu vlhka a kontaktu se studenou zemí (příp. sněhem) je lepší než žádná.
V posledních letech je neodmyslitelnou součástí psího outdoor vybavení i kvalitní obutí. Přesto, že z počátku vzbuzoval tento „chovatelský doplněk“ nemalé rozpaky, nyní je poměrně hojně rozšířen. Nejčastěji využíván chovateli provozujícími dog treking , dále u pacientů s poruchou keratinizace polštářku, se zvýšenou lomivostí drápů či u úplně obyčejných psíků, kteří nesnáší zimní solení.
Pokud propadneme psímu oblékání, věnujme výběru obleku patřičný důraz, zejména je potřeba uvážit co od daného vybavení očekáváme a jaké jsou naše představy volnočasových aktivit se psy. Oblek musí sedět, nesmí se nikde zařezávat či dráždit. Zakrývat by měl hrudník, záda, část břicha. Zakrývat velké svalové partie zadních končetin při pohybu psa je téměř zbytečné, až 75% energie spotřebované ke svalovým kontrakcím se přeměňuje na teplo. Dbejme na to, aby náš pes byl vždy v suchu. Nezapomeňme na to, že každý pes navyklý na oblek bude po této stránce lehce zchoulostivělý, nemůžeme pak oblek používat náhodně – jednou ano, jednou ne. Hustota i kvalita srsti psa chovaného doma v teple je vždy o něco horší, než u psa žijícího celoročně venku.
MVDr. Michael Růžička
Veterinární klinika Delta MVDr. Michael Růžička, s.r.o